DSpace Komunita:http://hdl.handle.net/11025/300762024-03-29T11:02:08Z2024-03-29T11:02:08ZFundamental Rights in Czechoslovakia between 1920 and 1938: Their Doctrinal Theorizing and Judicial ApplicationŠejvl, Michalhttp://hdl.handle.net/11025/516742023-03-07T12:23:39Z2022-01-01T00:00:00ZNázev: Fundamental Rights in Czechoslovakia between 1920 and 1938: Their Doctrinal Theorizing and Judicial Application
Autoři: Šejvl, Michal2022-01-01T00:00:00ZŠejvl, MichalElektronizace výuky právaCvrček, FrantišekNovák, FrantišekBeran, KarelDostalík, PetrUrban, MichalHatina, ViktorŠejvl, Michalhttp://hdl.handle.net/11025/431442021-05-26T07:33:53Z2020-01-01T00:00:00ZNázev: Elektronizace výuky práva
Autoři: Cvrček, František; Novák, František; Beran, Karel; Dostalík, Petr; Urban, Michal; Hatina, Viktor; Šejvl, Michal
Abstrakt: Monografie Elektronizace výuky práva shrnuje dosavadní
poznatky s využíváním digitálních technologii na Fakultě právnické
Západočeské univerzity v Plzni, Právnické fakultě Univerzity Karlovy a
Ústavu státu a práva AV ČR. Ačkoliv všichni autoři podporují
digitalizací výuky, jejich názory na její provedení se různí, což
považujeme za pozitivní. Podobně je tomu i u studentů, jak ukazují
výsledky průzkumu prováděného kolegy z pražské právnické fakulty.
Digitalizace je sice nezvratný a v zásadě pozitivní proces, který ovšem
současně přináší do výuky tak zásadní změny, že zatím se s nimi obtížně
vyrovnávají jak studenti, tak učitelé. Autoři upozorňují i na negativní
trendy, které zejména s povrchní digitalizací souvisí. Společné mínění
autorů vychází z teze, že digitalizovat má smysl tam, kde digitalizace
skutečně zvýší kvalitu výuky práva.2020-01-01T00:00:00ZCvrček, FrantišekNovák, FrantišekBeran, KarelDostalík, PetrUrban, MichalHatina, ViktorŠejvl, MichalKMENT, Vojtěch. Elektronické právní jednání: analýza s důrazem na využití elektronického podpisu a elektronické pečeti podle práva EU, České republiky a Německa. Praha: Wolters Kluwer, 2018. Právní monografie (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7552-814-8.Brezina, Peterhttp://hdl.handle.net/11025/423112021-09-22T09:10:09Z2020-01-01T00:00:00ZNázev: KMENT, Vojtěch. Elektronické právní jednání: analýza s důrazem na využití elektronického podpisu a elektronické pečeti podle práva EU, České republiky a Německa. Praha: Wolters Kluwer, 2018. Právní monografie (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7552-814-8.
Autoři: Brezina, Peter2020-01-01T00:00:00ZBrezina, PeterKdyž se práva berou vlažně: Přímá aplikace katalogu základních práv z Ústavní listiny v judikatuře prvorepublikového Nejvyššího správního souduŠejvl, Michalhttp://hdl.handle.net/11025/396342021-09-23T05:11:31Z2020-01-01T00:00:00ZNázev: Když se práva berou vlažně: Přímá aplikace katalogu základních práv z Ústavní listiny v judikatuře prvorepublikového Nejvyššího správního soudu
Autoři: Šejvl, Michal
Abstrakt: Tento článek analyzuje judikaturu prvorepublikového Nejvyššího správního soudu z let 1921 až 1938, aby zjistil, zda ustanovení o základních právech z československé ústavní listiny z roku 1920 byla přímo aplikovaná. K tomuto účelu byla analyzována judikatura k § 113 odst. 2 ústavní listiny (stanovící důvody pro rozpuštění spolku), k § 122 až 125 téže listiny o svobodě vyznání a k § 106 a 128 téže listiny zakotvující zásadu rovnosti. Závěry analýzy jsou, že případů přímé aplikace katalogu základních práv v judikatuře NSS není mnoho, protože většina ustanovení katalogu základních práv ústavní listiny předpokládala, že budou provedena „běžnými“ zákony či na jejich základě i podzákonnými právními předpisy. V článku zkoumaná ustanovení lze rozdělit do dvou skupin: V první skupině se nacházejí ustanovení § 113 odst. 2, § 122 až 125 ústavní listiny, protože přímo aplikována byla, byť šlo dle mého názoru spíše o restriktivní aplikaci těchto ustanovení. V judikatuře nalezneme i případy, kdy NSS rozhodl i o alespoň částečné derogaci předpisů, které byly vydány před přijetím ústavní listiny, pro rozpor s těmito ústavními ustanoveními, což soudu umožňoval čl. IX. uvozovacího zákona k ústavní listině. Do druhé skupiny patří § 106 a 128 ústavní listiny, protože většinou přímo aplikovaná nebyla, přičemž je otázkou, zda těch několik případů přímé aplikace i těchto ustanovení máme chápat jako změnu přístupu soudu (která se projevila ve druhé polovině třicátých let), anebo jako výjimku. V těch několika málo případech přímé aplikace i těchto ustanovení Nejvyšší správní soud neprováděl vlastně žádný „test diskriminace“, byť v nějaké „zárodečné“ formě.2020-01-01T00:00:00ZŠejvl, Michal