Hynek Palla a jeho plzeňské působení

Abstract

Hynek Palla byl vynikající český skladatel, dirigent, organizátor a spisovatel, který působil především v 2. polovině 19. století. Narodil se 12. prosince 1837 v Praze, ale jeho životní osudy jsou převážně spjaty s Plzní, kde se řadu let významně podílel na kulturním dění. V roce 1864 byl jako cvičitel doporučen pro zdejší nově vzniklou sokolskou jednotu, kde se stal prvním náčelníkem. V Plzni získal zároveň místo učitele zpěvu a tělocviku na zdejší reálce, a tak se zde s rodinou usadil natrvalo. Kromě Sokolu se Palla také intenzivně věnoval spolku Hlahol, kde je důležité především jeho desetileté působení (18641874), kdy z postu prvního ředitele dokázal spolek pozvednout na vysokou úroveň. V roce 1867 zde dokonce zřídil ženský odbor, čímž spolek předběhl i pražský Hlahol. Roku 1882 stál Palla rovněž u zrodu symfonického orchestru, který se později stal základem pro nově vzniklý Filharmonický spolek. Hynek Palla stál od počátku v jeho čele a jako dirigent jeho symfonického orchestru uvedl velkou spoustu cenných skladeb. Z jeho skladatelské činnosti je v dějinách české hudby nejvýznamnější především jeho vokální tvorba. K jeho největším dílům patří například tři řady Českých tanců, Má láska, Oslava géniů a Sláva jara. Mimo to byl Palla i výborným hudebním kritikem. Stal se jedním z prvních odborníků, kteří v Plzni začali psát hudební kritiky česky. Hynek Palla zemřel 24. července 1896 ve svém domě v Prokopově ulici v Plzni. Na jeho počest je na tomto domě dnes umístěna pamětní deska. Hlavním cílem této práce je především vytvořit ucelené shrnutí Pallova plzeňského působení a přiblížit čtenáři jeho životní osudy. Jelikož se zároveň domnívám, že Hynek Palla je neprávem opomíjenou osobností města Plzně, snažila jsem se jeho jméno alespoň trochu zviditelnit. Myslím si, že Hynek Palla si, díky své bohaté spolkové působností, neúnavnému organizátorství kulturního života a vynikajícímu hudebnímu talentu, rozhodně zaslouží být v širším povědomí veřejnosti. Zajímavé je rovněž jeho spojení se spisovatelkou Eliškou Krásnohorskou, o kterém jistě mnoho lidí neví. Práci jsem koncipovala do tří kapitol zaměřujících na Pallův osobní život a na jeho hudební a tělovýchovnou působnost. Nejvíce prostoru jsem věnovala jeho hudební činnosti, jelikož se domnívám, že právě tento směr byl pro Pallu nejdůležitější a věnoval mu největší pozornost. V přílohách uvádím seznam jeho skladeb, ukázky z jeho děl a nechybí ani výběr fotografií. Závěrem bych ráda připomenula nesmírný přínos, který Hynek Palla přinesl zejména v oblasti plzeňské hudby. Tato práce se tak doufám stala dalším dílčím vzdáním vděku za jeho obrovskou činnost pro město Plzeň, resp. Plzeňsko.