Profilingua – analýza překladů

Abstract

Překlad byl po dlouhou dobu považován za velmi užitečný prostředek jak pro výuku, tak při učení se cizím jazykům. Tento názor byl přijímán bez odporu, protože se tu zdůrazňoval důležitý princip – pro žáky a studenty je nejvýhodnější při učení nových věcí vycházet z toho, co již znají. Výuka cizího jazyka je vždy založena na znalosti mateřského jazyka. Z tohoto důvodu se dá na překlad nahlížet jako na velmi prospěšný test skutečného ovládnutí cizího jazyka. Postupně se však objevily zcela opačné názory odmítající výuku založenou na znalosti gramatických a lexikálních struktur. Převládl postup přímé výuky jazyků, považovaný za přirozený a správný, který se soustředil především na mluvený jazyk jako primární podobu jazyka. V rámci tohoto přístupu se odmítal překlad i u pokročilých studentů, protože tu údajně hrozí interference mateřského jazyka, která narušuje přirozený způsob osvojování. Avšak, jak zdůrazňuje Juliane House, překlad textu z cizího jazyka a do cizího jazyka se udržel jako součást výuky, především v terciárním vzdělávání. Hlavní výhodou je skutečnost, že velmi efektivně ověřuje schopnost studentů používat cizí jazyk pasivně i aktivně. Nezanedbatelnou předností pro pedagogy je i možnost snadného zadání a hodnocení překladu. (House 2009: 62) Názory se ovšem různí i na to, co vše zahrnuje pojem překladu a jak ho hodnotit. „Existuje hodně definic, teorií a interpretací překladu. Názory se liší i na to, jaký překladatelský postup má být použit, způsob a rozsah úprav nutných pro převod, otázka, zda přeložený text má mít stejný status jako výchozí text a v neposlední řadě koncept kvality překladu (nebo ve skutečnosti spíše požadavek na jeho kvalitu a její zajištění). Opravdu, zdá se, že nutnost vyhovět požadavkům na kvalitu je zásadní a bere se jako samozřejmost. Avšak v tuto chvíli vyvstává řada zásadních otázek. Co znamená kvalita překladu? Jaká jsou kritéria pro hodnocení kvality překladu? “ (Mišterová 2016:73). Využití překladu může nepochybně přispět k rozvoji komunikativních kompetencí studentů. Při překládání jsou studenti nuceni k tomu, aby lépe pochopili a viděli podobnosti a rozdíly mezi různými jazykovými systémy, aby si uvědomovali i další sociální, místní a stylistické odlišnosti a aby zřetelně viděli rozdíly mezi mluvenou produkcí a psaným textem. Překlad přispívá i k uvědomění si kulturních rozdílů při překladu reálií různého původu. Celkový kontext překládaných textů se vždy v překladu odrazí a často přiměje studenty k tomu, aby se nad těmito odlišnostmi zamysleli a pochopili, že překlad není jen náhrada slov a frází odpovídajících slovníkových ekvivalentů, ale vždy se jedná i o převod kultury a způsobu myšlení jiného národa v různých obdobích.