| Název: | Aorist a imperfektum jako čas "minulejší" než minulý |
| Další názvy: | The aorist and imperfect as a tense "more past" than the past |
| Autoři: | Franta, David |
| Citace zdrojového dokumentu: | FRANTA, D. Aorist a imperfektum jako čas "minulejší" než minulý. In: Pochopit vteřinu : prožívání času v české kultuře 19. století. Praha: Academia, 2019. s. 181-187. ISBN 978-80-200-2932-4. |
| Datum vydání: | 2019 |
| Nakladatel: | Academia |
| Typ dokumentu: | konferenční příspěvek conferenceObject |
| URI: | http://hdl.handle.net/11025/33744 |
| ISBN: | 978-80-200-2932-4 |
| Klíčová slova: | aorist;imperfektum;jednoduché časy minulé;Rukopisy;Václav Hanka;mystifikace |
| Klíčová slova v dalším jazyce: | aorist;imperfect;simple past tenses;Manuscripts;Václav Hanka;hoaxes |
| Abstrakt: | Příspěvek se zabývá (re)konstrukcí, užitím a funkcí jednoduchých minulých časů v českojazyčné literatuře 19. století. Dvojí jednoduchý minulý čas, aorist a imperfektum, jsou z recepčního horizontu čtenáře současného i toho z předminulého století největší zvláštností staročeského tvarosloví. Byly užívány v komunikátech zejména vrcholného (rytířského) středověku, k němuž vzhlíželi někteří národní buditelé s nemalými sympatiemi (např. V. Hanka); vytěsňovány byly z aktivní slovní zásoby od podzimu středověku, až se v 16. století z českých textů vytratily. Znovu je objevil až J. Dobrovský, do diskurzu tehdejších českých vlastenců se dostaly zásluhou Hankovy edice i zdánlivě staročeských textů. Příznakové tvary (odprosich, kupováše apod.) se ocitly v diskurzu nejen přísně vědeckém, ale také uměleckém. Zprvu jimi byl modelován časoprostor ideální, následováníhodné, "minulejší" minulosti (J. P. Koubek, A. Marek, A. Liška, J. Vlček Vlčkovský, J. Franta Šumavský), později sloužily k ironii a satiře vlasteneckých poměrů (J. Franta Šumavský, J. J. Langer, J. E. Kosina i další travestie Rukopisů), čímž upozornily na mystifikační ráz českého vlasteneckého světa, příliš zahleděného do (vlastní představy o) minulosti. |
| Abstrakt v dalším jazyce: | This article focuses on the (re)construction, usage and function of simple past tenses in 19th century Czech-language literature. From the receptional standpoint of the reader both today and in the 19th centruy, the dual simple past tenses, the aorist and imperfect, were the greatest peculiarity of Old Czech morphology. They were used in communications particularly in the high (chivalrous) Middle Ages, which was viewed with considerable sympathy by some national awakeners (e.g. V. Hanka). They were progressively displaced from active vocabulary from the late Middle Ages, until they had completely disappeared from Czech texts by the 16th century. Dobrovský rediscovered them and they appered in the discourse of Czech patriots at the time thanks to Hanka´s publication of supposedly Old Czech texts. Marked forms (odprosich, kupováše and the like) appeared not only in strictly scholarly, but also in artistic discourse. Initially they were used to model a timespace that was ideal, worth following and more "past" than the past (J. P. Koubek, A. Marek, A. Liška, J. Vlček Vlčkovský and J. Franta Šumavský). Later they were used for irony and satire regarding patriotic relations (J. Franta Šumavský, J. J. Langer, J. E. Kosina and other lampoons of the Manuscripts), drawing attention to the mystificatory nature of the Czech patriotic world, which was too absorbed in (its own conception of) the past. |
| Práva: | Plný text není přístupný. © Academia |
| Vyskytuje se v kolekcích: | Konferenční příspěvky / Conference papers (KČJ) OBD |
Soubory připojené k záznamu:
| Soubor | Velikost | Formát | |
|---|---|---|---|
| Franta, Plzeň.pdf | 2,01 MB | Adobe PDF | Zobrazit/otevřít Vyžádat kopii |
Použijte tento identifikátor k citaci nebo jako odkaz na tento záznam:
http://hdl.handle.net/11025/33744Všechny záznamy v DSpace jsou chráněny autorskými právy, všechna práva vyhrazena.