Orientace studentů ošetřovateství na péči a profesní odbornost

Abstract

Východiska: Motivace ke studiu oboru všeobecná sestra je téma velmi aktuální vzhledem k nedostatku zdravotnických pracovníků v ošetřovatelské praxi. Tento problém je diskutován nejen u nás, ale i v zahraničí a hledají se faktory, které souvisí s motivací studentů ošetřovatelství ke studiu, jeho úspěšnému ukončení a k práci v oboru. Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit, jaká je orientace studentů nelékařských zdravotnických oborů na péči a profesní odbornost. Zajímalo nás, jaké jsou rozdíly v motivaci ke studiu a orientaci na ošetřovatelství mezi studenty oboru praktická sestra, diplomovaná všeobecná sestra a bakalářského oboru všeobecná sestra. Metody: Průřezová studie probíhala na středních a vyšších zdravotnických školách a na vysokých školách v Plzeňském a Středočeském kraji. Data byla shromážděna anonymně pomocí dotazníku. Výsledky: Výsledné souvislosti vycházejí z odpovědí 193 respondentů. Z dotazníku, který se zaměřil na Orientaci na péči a profesní odbornost, bylo zjištěno, že výsledky obou škál se u skupin rozdělených dle úrovně vzdělání studentů statisticky významně neliší. Na Orientaci na péči má vliv faktor Pohlaví (p = 0,002), Základní zkušenost s ošetřováním v rodině (p = 0,04), Přímá pracovní zkušenost s ošetřováním nemocných (p = 0,001), Ošetřovatelství jako hobby (p = 0,031) a Rozhodnutí setrvat v oboru (p = 0,000). Tyto proměnné míru orientace na ošetřovatelství/ošetřování nemocných ovlivňují kladně. Na Orientaci na profesní odbornost má pozitivní vliv pouze Přímá pracovní zkušenost s ošetřováním nemocných (p = 0,026) a Rozhodnutí setrvat v oboru (p = 0,000). Závěr: Většina zdravotnických systémů ve světě se potýká s nedostatkem kvalifikovaného personálu na všech úrovních poskytovaných zdravotnických služeb. Je tedy důležité odhalit příčiny a řešit následky pro zachování kvalitní a dostupné péče.