| Název: | Konstutionalizace práva Evropské unie |
| Autoři: | Zemánek, Jiří |
| Citace zdrojového dokumentu: | Právnické listy. 2021, č. 1, s. 32-38. |
| Datum vydání: | 2021 |
| Nakladatel: | Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni ve společnosti Wolters Kluwer |
| Typ dokumentu: | článek article |
| URI: | http://hdl.handle.net/11025/44879 https://fpr.zcu.cz/export/sites/fpr/research/pravnicke-listy/2021/PravnickeListy21_1.pdf |
| ISSN: | 2533-736X |
| Klíčová slova: | evropská integrace;autonomie práva EU;národní ústavní identita;víceúrovňový právní řád;ústavní soud;Soudní dvůr EU;demokratická legitimita |
| Klíčová slova v dalším jazyce: | European integration;autonomy of EU law;national constitutional identity;multilevel legal order;constitutional court;Court of Justice EU;democratic legitimation |
| Abstrakt: | Kompetenční „samopohyb" bez upevňování institucionálních a lidskoprávních záruk v samotném unijním právu, funkčně rovnocenných ústavním zárukám výkonu veřejné moci na vnitrostátní úrovni, by omezoval rozvoj evropského integračního procesu, jehož potřebu posílila i pandemie covidu-19. Soudní dvůr EU jako garant evropského justičního svazku dotváří svou judikaturou ústavní rozměr — ve funkčním smyslu — víceúrovňového právního řádu, konsolidovaného mezisoudní přeshraniční komunikací napříč národními jurisdikcemi, zajišťující jeho soudržnost na základě autonomního statusu unijního práva a při respektu k identitě člen-ských států. Legitimita Soudního dvora se může opírat o standardní postupy demokratické kontroly a odpovědnosti jen velmi nepřímo. Dovolává-li se jednotlivec u vnitrostátního soudu svého individuálního nároku plynoucího z unijního práva, zasazuje se tím také o dodržování práva v měřítku celku. Přiznání takové jeho účasti na kontrole dodržování Smluv má dimenzi s ústavněprávním přesahem. Obdobný nárok ekvivalence hodnot demokratického právního státu se klade také v rovině legitimity normotvorby a exekutivy. Na významu přitom nabývají zdroje „ex-post" legitimity, tj. spravedlivost, argumentační přesvědčivost, akceptovatelnost výstupů rozhodování unijních orgánů, možnost zto-tožnění se s nimi. Klade se otázka důsledků nahrazování demokratických struktur „exekutivním federalismem" ospra-vedlněným pouze legitimitou cílů, jimž slouží, a nikoliv tradičními demokratickými procesy tvorby většinové vůle. Posilování ústavněprávních vazeb v tomto víceúrovňovém uspořádání má zásadní význam pro formování evropské identity občanů jako předpokladu dalšího sjednocování Evropy. Plnohodnotné konstitucionalizaci unijního práva by ale musela předcházet zásadní ústavní reforma ukotvení členství státu v EU, s odkazem na unijní garance „podstatných náležitostí demokratického právního státu". |
| Abstrakt v dalším jazyce: | The progression of EU competences without establishing institutional guarantees and fundamental rights protection in Union law itself, functionally equivalent to constitutional guarantees of the exercise of public power at national level, would limit the advancement of the process of European integration, the requirement of which has been intensified by the recent pandemic of covid-19. The Court of Justice of the European Union as a guarantor of the European judicial area is forming by its case--law the constitutional dimension — in terms of function — of a muti-level legal order, which has been consolidated by an Inter judicial crossborder communication across national jurisdictions, which is ensuring its cohesion towards the background of the autonomous status of Union law, respecting the identity of Member States. The legitimation of the Court of Justice is supported by the standards of democratic control and responsibility only in an indirect way. The individual, claiming at the national judicial authority its right based on Union law, is contributing to the enfor-cement of this law altogether. Its participation at the review of keeping the obligations under Union law is amounting to a constituional spill-over. The equivalent values of democratic state governed by the rule of law are to be claiming within law-making and -executing as well. The „ex post" grounds of legitimation („through efficiency") — fairness, equity, convincingness, acceptability of the decisions of Union authorities or admissibility of an identification with them — are more important. The replacement of conventional majoritarian democratic processes by „the executive federalism", justified only by the legitimacy of objectives to be met, is a challenge. Strenghtening of the constitutional dimension in the multi--level system has a basic importance for the forming of the citizens' identity as a precondition of Europe „unified in diversity". The qualitative advancement of this development is subject to reforms of the constitutional foundations of the EU-membership, including the definition of the „essential requirements for a democratic state goverend by the rule of law." |
| Práva: | © Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni |
| Vyskytuje se v kolekcích: | Číslo 1 (2021) Číslo 1 (2021) |
Soubory připojené k záznamu:
| Soubor | Popis | Velikost | Formát | |
|---|---|---|---|---|
| PravnickeListy21_1e.pdf | Plný text | 4,68 MB | Adobe PDF | Zobrazit/otevřít |
Použijte tento identifikátor k citaci nebo jako odkaz na tento záznam:
http://hdl.handle.net/11025/44879Všechny záznamy v DSpace jsou chráněny autorskými právy, všechna práva vyhrazena.