Effect of Post-Activation Potentiation on Sprint Performance after Combined Electromyostimulation and Back Squats

Abstract

Post-aktivační potenciál (PAP) je jev, který může zlepšit silový výkon po předchozí kondiční aktivitě. PAP je obvykle vyvolává silnou rezistenci, existuje ale mnoho nových metod, které akutně zlepšují výkon v protokolech postaktivační potenciace. Účelem této studie bylo prozkoumat vliv současné aplikace Smithových strojových dřepů (BS) s elektromyostimulací (EMS) na výkonnost ve sprintu. K této studii se dobrovolně přihlásilo šestnáct amatérských hráčů fotbalu a rugby (věk = 22,9 ± 2,3 let, tělesná hmotnost = 79,9 ± 13,8 kg, BS maximum pro jedno opakování (1 RM) = 120,5 ± 17,3). Účastníci náhodně prováděli protokoly PAP (CON = bez zátěže, BS = 3 × 85 % z 1 RM BS, EMS = 3 × dřep bez tíže s elektrickým proudem a BS + EMS = 3 × 85 % 1 RM BS s elektrickým proudem) v různých dnech s intervalem alespoň 48 hodin. Účastníci pasivně odpočívali 7 minut po předpětí a provedli test sprintu na 30 m. Byly zaznamenány časy sprintu na 10 a 30 m. V důsledku toho nebyl nalezen žádný významný rozdíl ve výkonu sprintu na 10 m (p = 0,13) a 30 m (p = 0,10) mezi protokoly předběžného zatížení. Bylo zjištěno, že velikost účinku je triviální (ηp2: 0,13 pro 10 m; ηp2: 0,11 pro 30 m). V individuálních výsledcích je výkon ve sprintu na 10 m u pěti účastníků a ve sprintu na 30 m u dvou účastníků v podmínkách BS, EMS nebo BS + EMS srovnatelný s CON. U ostatních účastníků nebyl pozorován žádný účinek PAP. Závěrem lze říci, že předpětí neovlivnilo výkonnost fotbalistů a ragbistů ve sprintu na 10 ma 30 m. Dá se říci, že aplikované protokoly PAP nebo samotná fyzická námaha mohou u některých jedinců způsobit únavu.