Název: | The Neglected Uterine NK Cells/Hamperl Cells/Endometrial Stromal Granular Cell, or K Cells: A Narrative Review from History through Histology and to Medical Education |
Další názvy: | Opomíjené děložní NK buňky/Hamperlovy buňky/Endometriální stromální granulární buňky neboli K buňky: Narativní přehled od historie přes histologii až po lékařské vzdělávání |
Autoři: | Lapides, Lenka Varga, Ivan Csöbönyeiová, Mária Klein, Martin Pavlíková, Lada Visnyaiová, Kristína Babál, Pavel Mikušová, Renáta |
Citace zdrojového dokumentu: | LAPIDES, L. VARGA, I. CSÖBÖNYEIOVÁ, M. KLEIN, M. PAVLÍKOVÁ, L. VISNYAIOVÁ, K. BABÁL, P. MIKUŠOVÁ, R. The Neglected Uterine NK Cells/Hamperl Cells/Endometrial Stromal Granular Cell, or K Cells: A Narrative Review from History through Histology and to Medical Education. International Journal of Molecular Sciences, 2023, roč. 24, č. 16, s. 1-14. ISSN: 1661-6596 |
Datum vydání: | 2023 |
Nakladatel: | MDPI |
Typ dokumentu: | článek article |
URI: | 2-s2.0-85168737398 http://hdl.handle.net/11025/54410 |
ISSN: | 1661-6596 |
Klíčová slova: | Hamperlovy buňky;děložní NK buňky;endometrium;histologie;imunohistochemie;lékařské vzdělávání;Terminologia Histologica |
Klíčová slova v dalším jazyce: | Hamperl cells;uterine NK cells;endometrium;histology;immunohistochemistry;medical education;Terminologia Histologica |
Abstrakt: | Reprodukční imunologie je v popředí výzkumného zájmu a jejím cílem je lépe porozumět mechanismům imunitní regulace během těhotenství. Vztah mezi imunitním systémem a implantujícím se embryem je hluboký, protože embryo je poloalergické, ale není cílem mateřského imunitního systému, jak se očekává u reakcí štěpu proti hostiteli. Nejvýznamnější buněčnou populací na rozhraní mezi matkou a plodem je populace děložních přirozených zabíječů (uNK). Děložní uNK buňky jsou imunologicky aktivní buňky dvou tváří, které snesou srovnání s Janusem, starořímským bohem počátků a konců. Jejich první tvář lze vnímat jako přirozené zabíječské buňky, konkrétně lymfocyty, které mají zásadní význam pro obranu hostitele proti virům a nádorům. Přestože buňky uNK obsahují cytolytické molekuly, jejich cytotoxický účinek se in vivo neuplatňuje na klasických cílových buňkách a hrají spíše permisivní než obrannou roli. Jejich druhá tvář je klíčová pro udržení fyziologické gravidity. uNK buňky vykazují kritické imunomodulační funkce s potenciálem kontrolovat implantaci embrya a invazi trofoblastu, regulovat placentární cévní remodelaci a podporovat embryonální/fetální růst. Proto se domníváme, že jejich současné označení "přirozené zabíječské buňky" (první "cytotoxická" Janusova tvář) je zavádějící a nevhodné vzhledem k tomu, že jejich hlavní funkcí je podpora a udržení těhotenství. V tomto přehledovém článku se zaměříme na tři méně známé oblasti poznatků o uNK buňkách. Nejprve z pohledu histologie komplexně zmapujeme historii objevu těchto buněk, jakož i současné histologické možnosti jejich identifikace v endometriu. Stručně řečeno, objev uNK buněk je obecně připisován Herwigu Hamperlovi, jednomu z nejvlivnějších a nejvýznamnějších představitelů německé patologie 20. století, a jeho spolupracovnici Gisele Hellwegové. Za druhé se budeme zabývat zajímavým aspektem terminologie, protože uNK buňky jsou pravděpodobně jedny z lidských buněk s největším počtem synonymních názvů, což vede ke značným rozporům v jejich popisu v odborné literatuře. Od prvního popisu tohoto typu buněk byly označovány jako endometriální granulocyty, granulární endometriální stromální buňky nebo velké granulární lymfocyty, a to až do přelomu 80. a 90. let minulého století, kdy se objevily první publikace, v nichž byl použit název "uterinní NK buňky". Třetí oblastí současného přehledu je lékařská výuka histologie a klinické embryologie. Můžeme potvrdit, že uNK buňky jsou ve většině učebnic přehlíženými a téměř zapomenutými buňkami, přestože mají obrovský význam. V tomto přehledovém článku shrnujeme méně známá historická a terminologická fakta o uNK buňkách. Můžeme konstatovat, že v rámci učebnic histologie a embryologie je tato důležitá buněčná populace stále "přehlížena a opomíjena" a není jí přikládán takový význam jako v oblastech klinického výzkumu a klinické praxe. |
Abstrakt v dalším jazyce: | Reproductive immunology is at the forefront of research interests, aiming to better understand the mechanisms of immune regulation during gestation. The relationship between the immune system and the implanting embryo is profound because the embryo is semi-allogenic but not targeted by the maternal immune system, as expected in graft-versus-host reactions. The most prominent cell population at the maternal–fetal interface is the population of uterine natural killer (uNK) cells. Uterine NK cells are two-faced immunologically active cells, bearing comparison with Janus, the ancient Roman god of beginnings and endings. Their first face can be seen as natural killer cells, namely lymphocytes, which are critical for host defense against viruses and tumors. Even though uNK cells contain cytolytic molecules, their cytotoxic effect is not applied to classical target cells in vivo, playing a permissive rather than a defensive role. Their second face is crucial in maintaining physiological gestation—uNK cells show critical immunomodulatory functions with the potential to control embryo implantation and trophoblast invasion, regulate placental vascular remodeling, and promote embryonic/fetal growth. Therefore, we believe that their current designation “natural killer cells” (the first “cytotoxic” Janus’s face) is misleading and inappropriate, considering their principal function is supporting and maintaining pregnancy. In this narrative review, we will focus on three lesser-known areas of knowledge about uNK cells. First, from the point of view of histology, we will comprehensively map the history of the discovery of these cells, as well as the current histological possibilities of their identification within the endometrium. To be brief, the discovery of uNK cells is generally attributed to Herwig Hamperl, one of the most influential and prominent representatives of German pathology in the 20th century, and his co-worker, Gisela Hellweg. Secondly, we will discuss the interesting aspect of terminology, since uNK cells are probably one of the human cells with the highest number of synonymous names, leading to significant discrepancies in their descriptions in scientific literature. From the first description of this cell type, they were referred to as endometrial granulocytes, granular endometrial stromal cells, or large granular lymphocytes until the end of the 1980s and the beginning of the 1990s of the last century, when the first publications appeared where the name “uterine NK cells” was used. The third area of present review is medical teaching of histology and clinical embryology. We can confirm that uNK cells are, in most textbooks, overlooked and almost forgotten cells despite their enormous importance. In the present narrative review, we summarize the lesser-known historical and terminological facts about uNK cells. We can state that within the textbooks of histology and embryology, this important cell population is still “overlooked and neglected” and is not given the same importance as in fields of clinical research and clinical practice. |
Práva: | © The Author(s) |
Vyskytuje se v kolekcích: | Články / Articles (KFE) OBD |
Soubory připojené k záznamu:
Použijte tento identifikátor k citaci nebo jako odkaz na tento záznam:
http://hdl.handle.net/11025/54410
Všechny záznamy v DSpace jsou chráněny autorskými právy, všechna práva vyhrazena.