Srovnání normativů tělesné zdatnosti čs. populace z r. 1976 se současnou sportující a nesportující populací

Abstract

Východiska: Výsledky celostátního vyšetření tělesné zdatnosti čs. populace byly publikovány v r. 1976 (v rámci Mezinárodního biologického programu IBP). Dodnes těchto výsledků využíváme jako normativů k posuzování zdatnosti resp. kardiorespirační kapacity vyšetřených osob. Cíle: Cílem této studie bylo posoudit, do jaké míry se mění parametry tělesné zdatnosti nesportující populace dnešní doby ve srovnání s parametry, uváděnými jako normativy čs. populace před více než 40 lety (Seliger & Bartůněk, 1976). Metodika: Z databáze vyšetření v letech 1994-2015 bylo použito 2777 protokolů (2015 mužů a 762 žen). Vedle souboru nesportujících (tj. závodně nesportujících) byli probandi ještě rozděleni do tří skupin podle převažujícího sportovního zaměření: vytrvalostní sporty, sportovní hry a „ostatní” sporty. Hodnotily se parametry maximální spotřeby kyslíku VO2max, pracovní kapacity W170 a maximálního dosaženého výkonu Wmax. Výsledky: Hodnoty dosažené v jednotlivých skupinách byly podle věkových kategorií porovnány s uvedenými normativy IBP. Hodnoty dosažené u skupiny „nesportujících” (N) se od těchto normativů významněji neliší, u všech skupin „sportujících” (S) však jsou významně vyšší. Ze vzájemného porovnání je rovněž patrné, že postupný pokles těchto parametrů v závislosti na věku je výraznější u N než u S. U S je rovněž zřejmé, že pravidelná tréninková zátěž jim pomáhá udržet tělesnou zdatnost na významně vyšší úrovni i v pokročilejším věku. Závěry: Ze srovnání vyplývá, že sledované parametry zdatnosti naší „nesportující” populace se od normativů, uváděných ve studii IBP významněji neliší. Parametry „sportujících” skupin však dokumentují, že pravidelná pohybová aktivita tyto parametry významně pozitivně ovlivňuje, dokonce natolik, že i ve vyšších decenniích se udržují na úrovni, převyšující úroveň podstatně mladších „nesportujících”. Lze předpokládat, že se tak významnou měrou uplatňují jako preventivní faktor ve vztahu k morbiditě a mortalitě řady tzv. civilizačních chorob.