| Název: | Krajina - prostor člověka |
| Další názvy: | Landscape - The Space of Human Being |
| Autoři: | Rataj, Jakub |
| Vedoucí práce/školitel: | Murgaš, Jaromír |
| Oponent: | Dach, Stefanie |
| Datum vydání: | 2014 |
| Nakladatel: | Západočeská univerzita v Plzni |
| Typ dokumentu: | bakalářská práce |
| URI: | http://hdl.handle.net/11025/13610 |
| Klíčová slova: | krajina;prostor;člověk;vnímání;fenomenologie;místo;genius loci;jazyk;Martin Heidegger;Christian Norberg-Schulz;David Abram;Jiří Sádlo;písmo |
| Klíčová slova v dalším jazyce: | landscape;space;human;perception;phenomenology;place;genius loci;language;Martin Heidegger;Christian Norberg-Schulz;David Abram;Jiří Sádlo;writing |
| Abstrakt: | Práce se zabývá problematikou vnímání prostoru a krajinyčlověkem v dílech J. Sádla, CH. N.-Schulze a D. Abrama. Teoretickým předpokladem jsou fenomenologická zkoumání, která v průběhu 20. století provedl E. Husserl, jeho žák M. Heidegger a M. M.-Ponty. Jedním z řešených problémů je protiklad v pojetí abstraktního prostoru a místa v jeho existencionálním smyslu. Práce předkládá pojetí krajiny u CH. N.-Schulze jako přírodního prostředí, které je neoddělitelnou součástí lidského života. V jeho zkoumání ducha místa, či genia loci rezonují analýzy M. Heideggera věnující se bydlení jako způsobu lidského bytí mezi nebem a zemí. Lidská sídla jako místa pobytu jsou způsobem, jakým člověk vizualizuje, doplňuje a symbolizuje významy krajiny. V díle D. Abrama se diskutuje otázka vlivu jazyka na vnímání krajiny. D. Abram chápe vznik alfabety - formálního systému písma jako počátek ztráty lidské schopnosti vnímat přirozený svět. Fenomenologické zkoumání M. M.-Ponty a M. Heideggera ukazují tělesnost, jako základ lidského smyslového vnímání. |
| Abstrakt v dalším jazyce: | My work deals with a space and a landscape perception problems in works of J. Sádlo, CH. N.-Schulze a D. Abram. A theoretical presumption are phenomenological researches made during Twntieth Century by E. Husserl, his disciple M. Heidegger and M. M.-Ponty. One of the task which is being, is the contrast in an abstract space and place conception in its existentional sence. The work presents a conception of a landscape by CH. N.-Schulz, as a natural environment, which is an inseparable part of a human life. In his research of spirit of place or genius loci, vibrate M. Heidegger´s analyses that are dealing with living as a way of a human existence between heaven and earth. Human residences as a places for staying are means to a vizualization, completion and symbolization of a landscape meanings.In D. Abram´s work is discussed a question of the influence of a language on a landscape perception. D. Abram understands that the origination of the alphabet - a formal system of writting, is the beginning of a loss for human ability to percieve the natural world. Phenomenological researches made by M. M.-Ponty and M. Heidegger present corporality as a base of a human sense perception. |
| Práva: | Plný text práce je přístupný bez omezení. |
| Vyskytuje se v kolekcích: | Bakalářské práce / Bachelor´s works (KFI) |
Soubory připojené k záznamu:
| Soubor | Popis | Velikost | Formát | |
|---|---|---|---|---|
| Krajina - prostor cloveka.pdf | Plný text práce | 456,22 kB | Adobe PDF | Zobrazit/otevřít |
| rataj_murgas.pdf | Posudek vedoucího práce | 274,05 kB | Adobe PDF | Zobrazit/otevřít |
| rataj_dach.pdf | Posudek oponenta práce | 172,79 kB | Adobe PDF | Zobrazit/otevřít |
| O_rataj.pdf | Průběh obhajoby práce | 86,14 kB | Adobe PDF | Zobrazit/otevřít |
Použijte tento identifikátor k citaci nebo jako odkaz na tento záznam:
http://hdl.handle.net/11025/13610Všechny záznamy v DSpace jsou chráněny autorskými právy, všechna práva vyhrazena.