Humanistické myšlení Václava Havla

Abstract

Cílem této práce je rozbor hlavních myšlenek Václava Havla, které se týkají zásadních humanitních témat vztahujících se ke sféře veřejné, osobní i duchovní. Havlovy názory oslovily českou i zahraniční společnost, která ho za jeho činy a myšlenky obdivovala. Tato práce je pokusem o popis a určitou systematizaci Havlových myšlenek a názorů na náboženství a víru, na společnost v její ideální i reálné formě a v neposlední řadě na problém lidské osobnosti a jejího řádu. Jako tři hlavní humanitní témata, kterými se Havel zabýval a na jejichž základě je moje práce strukturována, jsem zvolila následující: víru, společnost a osobnost. Tato témata jsem zpracovala zejména na základě Havlových textů, které pochází z 80. a počátku 90. let. Toto období jsem zvolila z toho důvodu, že v něm Havel ještě nebyl natolik politicky činný a své názory tolik nezobecňoval, respektive neuváděl v natolik zjednodušené a veřejnosti přístupné formě, jako za času svého prezidentování. V práci samozřejmě zohledňuji i příslušnou sekundární literaturu. V první části své práce se zaměřím na pojem víry a Havlův postoj k ní. Vlastní Havlovy názory budu čerpat z jeho sbírky Dopisy Olze. Z nich především vyplývá, že Havel je věřící specifickým způsobem, totiž že věří ve smysl, v naději a vůli člověka. Slovo "Bůh" se snaží nepoužívat nebo jen velmi opatrně, protože jeho víra v Boha není tak silná, aby se s nekonečnou vírou k Bohu ztotožnil. Havlova víra totiž není spojená s náboženstvím, je to "pouhá" víra v "něco", zatímco s náboženstvím je podle Havla spjato uctívání Boha jako nadpozemské bytosti. Za zdroj dalších informací mi bude sloužit zejména text M. Balabána Víra (u) Václava Havla. Druhá část práce bude věnována tématu společnost. Za použití zejména knih Dálkový výslech a Václav Havel 1992&1993 se pokusím analyzovat Havlovy názory na společnost a stát. Havel chtěl v prvé řadě společnost otevřenou, mnohotvárnou, založenou na dobrých společenských vztazích, což se však v reálném životě ukazuje spíše jako utopie. Snažil se poukazovat na problémy dnešní civilizace a na základě toho vzniklo Forum 2000, kde se diskutovalo a dodnes pravidelně diskutuje o problémech ve světovém měřítku a intelektuálové z celého světa se snaží najít možná východiska z globální krize. V poslední, třetí části práce, která se bude týkat problematiky osobnosti, budu vycházet zejména z Havlových Dopisů Olze. V této kapitole popíši Havlovo pojetí složek lidské osobnosti, díky kterým si člověk vytváří svoji vlastní identitu, prostřednictvím níž dává svému životu řád. Havel tvrdil, že hlavní složky osobnosti jsou lidská identita, lidská existence a lidská odpovědnost. Za pomoci těchto složek si zakládáme, formujeme a zdokonalujeme své vlastní "já". Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát, tato tři témata víra, společnost, osobnost spolu (nejen) v Havlově myšlení velmi úzce souvisí. Každý totiž v něco věříme, patříme do nějaké společnosti a nejdůležitější přitom je, abychom poznali svoji vlastní osobnost, Havlovými slovy: svoji "lidskou identitu".