Příčiny neúspěchu panarabské myšlenky

Abstract

Cílem této bakalářské práce je zmapovat vznik, vývoj a následně neúspěch panarabské mylšenky. V teoretické části práce (1. kapitola) se zaměřuji na různé autory a na to, jak přistupují k panarabismu. Někteří autoři chápou pojmy panarabismus a arabský nacionalismus jako synonyma, někteří nikoliv. Empirická část je rozdělena do pěti kapitol. Druhá kapitola bakalářské práce pojednává o vzniku arabského nacionalismu a jeho následném vývoji během nadvlády Osmanské říše a později během nadvlády evropských mocností. Arabský nacionalismus byl nejprve antiimperialistický. Třetí kapitola se zaměřuje na poválečný vývoj arabského nacionalismu. V tomto období získaly arabské státy nezávislost a začaly se objevovat integrační snahy arabských států ( například založení Ligy arabských států). V této době se arabský nacionalismus změnil z antiimperialistického na revoluční a objevily se nové myšlenkové proudy (například násirismus nebo baasismus). Čtvrtá kapitola se věnuje vývoji panarabismu během padesátých a šedesátých let 20. století. V této kapitole jsou zníměny panarabské snahy Gamála Násira, také ostatní panarabské projekty a prohra v šestidenní válce, díky které začala panarabská myšlenka upadat. V tomto období se objevily dvě ideologie, které začaly panarabskou myšlenku ohrožovat, a to státocentrický nacionalismus a islamismus. Pátá kapitola mapuje vývoj panarabismu během sedmdesátých let 20. století. Jsou zde zmíněny panarabské snahy Muammara Kaddáfího, ale i vzestup státocentrického nacionalismu a mezi běřnými obyvateli islamismu, které se staly hrozbou pro panarabskou myšlenku. Šestá kapitola zkoumá vývoj panarabismu během osmdesátých a devadesátých let 20. století, tedy věnuje se dalšímu ohrožení panarabismu islamismem a státocentrickým nacionalismem a také irácké anexi Kuvajtu, která vedle ke konci panarabské myšlenky. V záverečné části práce shrnu a vysvětlím příčiny neúspěchu panarabismu.