Metternich a německá otázka v letech 1840-1848

Abstract

Hlavním cílem této disertační práce je analýza Metternichova postoje k německé otázce v letech 1840-1848. Zkoumané období je logicky vymezeno dvěma předělovými událostmi, a to Rýnskou krizí z roku 1840, která stimulovala vývoj v Německu s negativním dopadem na Metternichův vliv v rámci Německého spolku, a březnovou revolucí v roce 1848, která vedla k jeho pádu a současně odstartovala přelomové změny ve střední Evropě. V průběhu těchto necelých devíti let Metternich ztratil kontrolu nad německými opozičními hnutími včetně toho národního a současně jednoznačnou podporu svého nejdůležitějšího spojence v německém prostoru, Pruska, které za vlády Fridricha Viléma IV. začalo provádět politiku nezávislejší na Rakousku. Z toho pramení i jedna z otázek, kterou si tato práce klade za cíl zodpovědět: proč Metternich ve 40. letech 19. století začal ztrácet vliv na politické dění v Německém spolku. Metternich vedl po celý svůj život kampaň proti nacionalismu, liberalismu a demokracii. Minimálně v rámci střední Evropy hájil monarchistický princip před republikanismem, potlačoval všechny pokusy o revoluci a oponoval politickému sjednocení Německa a Itálie. Není proto nijak překvapující, že zejména historikové z doby rozkvětu liberalismu ve 2. polovině 19. století viděli v Metternichovi reakcionáře, nepřítele svobody a představitele zadržovací politiky, který nepochopil modernizační síly své doby. Jedním z cílů předložené práce je proto také pokus o přehodnocení tohoto tradičního černobílého vnímání Metternichovy německé politiky, které je dle nejnovějších poznatků badatelů, především těch zahraničních, neudržitelný.