| Název: | Margaret Cavendishová (1623-1673): kritička Royal Society |
| Autoři: | Špeldová, Monika |
| Oponent: | Holzbachová Ivana, Doc. PhDr. CSc. Kalnická Zdeňka, Prof. PhDr. CSc. |
| Datum vydání: | 2019 |
| Nakladatel: | Západočeská univerzita v Plzni |
| Typ dokumentu: | disertační práce |
| URI: | http://hdl.handle.net/11025/37684 |
| Klíčová slova: | raná royal society;experimentální věda;nová věda;kritika;raně novověká filosofie;mechanistická filosofie;atomismus;materialismus;vitalismus;margaret cavendishová;henry stubbe;richard baxter;méric casaubon;robert hooke;antoni van leeuwenhoek;thomas sprat;joseph glanvill |
| Klíčová slova v dalším jazyce: | the early royal society;experimental philosophy;new science;critique;early modern philosophy;mechanicism;atomism;materialism;vitalism;margaret cavendish;henry stubbe;richard baxter;méric casaubon;robert hooke;antoni van leeuwenhoek;thomas sprat;joseph glanvill |
| Abstrakt: | Tématem této disertační práce je vědecké bádání praktikované členy britského vědeckého společenství Royal Society v rané fázi její činnosti (1660-1680) a kritické posouzení těchto snah, které ve svých dílech nabídli někteří doboví literáti, vědci, filosofové a teologové. Při popisu různých aspektů nové experimentální vědy se tato práce soustředí na oblast rané mikroskopie. Reprezentují ji zde Robert Hooke (1635-1703) a Antoni van Leeuwenhoek (1632-1723). Právě mikroskopický výzkum se svými východisky o částicovém složení přírodních objektů, se svými agresivními invazivními postupy zkoumání přírody, které doprovázela víra v upotřebitelnost nových technologií a mechaniky, se u části učenců nesetkával s pochopením. Předložená práce se soustředí především na výhrady, které se objevují v přírodně filosofických dílech Margaret Cavendishové (1623-1673), jejímž úvahám je dán v práci největší prostor, dále pak na kritické texty Henry Stubba (1632-1676), teologický spis Richarda Baxtera (1615-1691) a doplňkově také na rozsáhlý dopis Mérica Casaubona (1599-1671). Protiváhu námitek, které formulovali uvedení kritici, nakonec tvoří názory nejvýznamnějších obhájců bádání podporovaného Královskou společností v prvních dekádách její existence, Josepha Glanvilla (1636-1680) a Thomase Sprata (1635-1713). |
| Abstrakt v dalším jazyce: | This dissertation analysed key aspects of the critical assessment of the new science practised by members of the Royal Society from 1660 to 1680. The research was based on the investigation of the scientific, social and political activities of Society's most important members. Further, I analysed the formal and content aspects of natural philosophical and apologetic works of the members of the Royal Society. I specifically focused on the key apologists of the Society, Thomas Sprat and Joseph Glanvill. I confronted the theoretical foundations and methodological assumptions of the fellows of the Royal Society with the objections and charges made by the members of the educated elite and the learned public, namely Margaret Cavendish, Henry Stubbe, Richard Baxter and complementarily Méric Casaubon. |
| Práva: | Plný text práce je přístupný bez omezení. |
| Vyskytuje se v kolekcích: | Disertační práce / Dissertations (KFI) |
Soubory připojené k záznamu:
| Soubor | Popis | Velikost | Formát | |
|---|---|---|---|---|
| Disertace_Monika_Speldova - 25.7.2019.pdf | Plný text práce | 2,34 MB | Adobe PDF | Zobrazit/otevřít |
| Speldova_posudek2.docx | Posudek oponenta práce | 19,75 kB | Microsoft Word XML | Zobrazit/otevřít |
| Speldova_O.pdf | Průběh obhajoby práce | 404,79 kB | Adobe PDF | Zobrazit/otevřít |
Použijte tento identifikátor k citaci nebo jako odkaz na tento záznam:
http://hdl.handle.net/11025/37684Všechny záznamy v DSpace jsou chráněny autorskými právy, všechna práva vyhrazena.