Volené orgány obchodních korporací

Abstract

Téma obchodních korporací považuji za téma velmi praktické a aktuální. Jedná se o materii, s níž se nejen odborná veřejnost, ale i právní laikové, setkávají téměř každodenně. Váže se k němu celá řada otázek praktických a vedle toho též mnoho otázek teoretických, přičemž některými z nich se budu v této disertační práci detailněji zabývat. Přínos této práce spatřuji v utřídění dané materie poněkud odlišným způsobem, než jak činí jiní autoři (zvláště pak autoři odborných publikací), dále v detailnějším zpracování (samozřejmě v rámci možností a rozsahu této práce) zvolené dílčí problematiky, a v neposlední řadě pak i ve snaze hledat odpovědi na parciální otázky vybrané právní úpravy, z nichž některé - i přes více než pětiletou účinnost zákona o obchodních korporacích - nebyly dosud uspokojivě vyřešeny či naopak opětovně vyvstaly v souvislosti novelizačními snahami zákonodárce. To vše s využitím odborné literatury a samozřejmě i judikatury, a to zejména Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Ačkoliv jsem si vědoma, že již sám název předkládané disertační práce implikuje zvolení rozsáhlého tématu, což s sebou může obnášet tomu odpovídající komplikace spočívající v zachycení značné materie na relativně úzkém prostoru (pověstný problém "kvadratury kruhu"), přesto jsem toto téma vybrala cíleně. Zamýšleným přínosem této práce je totiž vytvořit, v mezích stanoveného rozsahu, v jistém smyslu kompendium věnující se výlučně voleným orgánům obchodních korporací. V této práci bude primárně pamatováno na účinnou právní úpravu volených orgánů tuzemských obchodních korporací s tím, že vybraným zvláštním otázkám vztahujícím se k evropským obchodním korporacím bude věnována samostatná kapitola. Konečně nebude opomenuta ani právní úprava platná, avšak ke dni odevzdání této práce dosud neúčinná. Za výchozí teze této práce lze označit dvě. První, která se vztahuje k formální stránce, se týká názvosloví užívaného ve vztahu k probírané materii. Název této práce pramení primárně z ustanovení § 152 odst. 2 OZ. Zde uvedený výčet právních institutů subsumuje několik variant dosazení osoby do funkce právnické osoby pod legislativní zkratku člen voleného orgánu. Jde konkrétně o tři způsoby dosazení člena do jeho funkce, jimiž jsou volba, jmenování a jiné povolání (či povolání jiným způsobem, například polování ex lege). Legislativní zkratka je tedy poněkud nepřesná, když ve svém názvu prima facie zahrnuje jen volbu, ačkoliv ve skutečnosti v sobě obsahuje pojetí výrazně širší. V rámci zachování jednotnosti názvosloví se této zkratky přesto hodlám držet, byť s vědomím její jisté nepřesnosti. Druhou výchozí tezí, která se vztahuje k materiální stránce věci a která s první tezí do jisté míry souvisí, je nakládání se samotným pojmem volený orgán. V této práci bude předmětný pojmem užíván ve smyslu základního rozdělení orgán nejvyšší - orgány volené. Jinými slovy, za orgány volené považuji orgány odlišné od orgánu nejvyššího.