Urbanistický rozvoj lokality Plzeň - Bory (v první polovině 20. století)

Abstract

Ve své práci jsem se zaměřoval na urbanismus a na rozvoj nově vznikajícího předměstí. Podchytit celkový vývoj vzniku těch stovek budov, které se na Borech nalézají se ukázalo být jako poměrně složitý úkol. Nástin, jak by se to dalo udělat, jsem vytvořil v kapitolách věnujících se budovám v zahradní čtvrti ?V Bezovce?, v Majerově ulici a dvojici předměstských nádraží. Bohužel současná legislativa nenahrává badateli v případě takového složení. Už jenom ten samotný fakt, že stavebně správní archivní složky nejsou nijak uspořádány je poněkud zarážející. A to, že se můžou ztratit jejich části, nebo dokonce celé složky je doslova tristní. Nemůžeme se potom divit, že odporná veřejnost naráží na nedostatek kvalitní literatury k tématu. Všeobecně můžeme říci, že rozdíl oproti dnešku je v přístupu k architektuře. Dnes je většině lidí vlastně jedno, jak bude dům vypadat, či zda se v něm bude dobře bydlet. Ač jsme technicky daleko víc pokročili oproti naším předkům, nemyslím si že by to bylo úplně kuprospěchu. Města, která jsme si zbudovali, se v podstatě už otočila proti jejich tvůrcům. Dnešní město je pro člověka v podstatě nebezpečné. Zeleň je vytlačena někam na jeho okraje. Všechny popisované vilky byly plánovány se zahradou, tak aby jejich obyvatelé mohli svůj domov užívat i k odpočinku. Bytové domy byly stavěné do bloků, uvnitř kterých platil zákaz zastavovat vnitrobloky. Dnes architekt plánuje bytový dům tak, aby se do obývacího pokoje vešla plochá televize na stěnu. Z Bor se v první polovině dvacátého století stává vlastně město ve městě. Má vlastní kvalitní infrastrukturu, kterou jí zajišťuje tramvajová linka a dvojice železničních tras. Má výstavní bulvár, podle kterého jsou umístěné nejdůležitější instituce a přenádherně zdobené domy, které zároveň svým obyvatelům slouží jako domovy. Je zde zajištěno i školství a zdravotnictví. Ať už k procházkám, nebo jako bydlení pro náročnější, je zde vilová část s poetickým názvem V Bezovce. To vše doplňuje dvojice náměstí s parkovou úpravou a také rozhlehlý Borský park. Jediné co zde není je kulturní zařízení, za tím musí jeho obyvatelé do centra Plzně. A také tu nenajdeme žádné velké továrny. Bory jsou v této době čtvrtí obytnou. Z hlediska dějin architektury zde najdeme v nejhojnějším zastoupení představitele všech ?neo-ismů?. Snad jen neogotika zde není nijak výrazně zastoupena, ikdyž jednu vilku s neogotickými prvky bychom ?V Bezovce? našli. Díky osvíceným investorům zde naštěstí najdeme i modernější stavby. Jako třeba kubistické nádraží, nebo funkcionalistický, možná až puristický ústav pro zmrzačené. Samostatnou kapitolou jsou potom vily muzejníka Lábka a architekta Chvojky, které svými architektonickými kvalitami překračují hranice Jižního předměstí. A troufnu si napsat, že dokonce i Plzně.