Název: | Kritická místa kurikula, organizační a klíčové koncepty: konceptuální vymezení a příklady z výuky geověd |
Další názvy: | Critical issues of curricula, organisational and key concepts: conceptual definition and examples from geosciences |
Autoři: | Mentlík, Pavel Slavík, Jan Coufalová, Jana |
Citace zdrojového dokumentu: | Arnica: časopis pro rozvoj přírodovědného vzdělávání. 2018, č. 1, s. 9-18. |
Datum vydání: | 2018 |
Nakladatel: | Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická |
Typ dokumentu: | článek article |
URI: | https://www.arnica.zcu.cz/images/casopis/2017/clanky/Arnika_2017_1-2_1-Melichercikova-web.pdf http://hdl.handle.net/11025/33902 |
ISSN: | 1804-8366 |
Klíčová slova: | kurikulum;kritická místa kurikula;strukturované geografické vzdělávání;klíčové koncepty;geografické myšlení;simulation;modelling;teaching |
Klíčová slova v dalším jazyce: | curricula;critical issues of curricula;structured geographical education;key concepts;geographical thinking |
Abstrakt: | V kurikulu základní školy existují kritická místa, ve kterých žáci častěji selhávají oproti místům bezproblémovým. Kritická místa kurikula byla v České republice dosud více zkoumána v matematice. Článek přináší vymezení základních pojmů a několik základních teoretických postřehů pro práci s kritickými místy kurikula v didaktikách přírodovědných oborů a uvádí příklady z výuky geověd. Z různých typů kurikula se pro systematický rozvoj poznání u žáků zdá být nejpřirozenější spirálové kurikulum. Za základní analytickou jednotku kurikula považujeme koncept. Přistupujeme k němu jak s ohledem na utváření subjektivní reality (zachycené v pojmech prekoncept, představa), tak s ohledem na objektivní realitu, která je vystižena objektivními aspekty konceptu. Pro didaktickou analýzu využíváme hierarchické uspořádání kurikula, kdy se podřazené koncepty vztahují ke konceptům pro obor fundamentálním – tzv. substantivní oborové koncepty. Koncepty, které reprezentují vztahy, procesy a vlastnosti propojující substantivní koncepty označujeme jako koncepty organizační. Jejich prostřednictvím se substantivní oborové koncepty vztahují ke klíčovým konceptům, které jsou natolik obecné, že spadají do společného průniku (přírodovědných) oborů. Aplikace modelu klíčových a organizačních konceptů a hierarchické uspořádání učiva založené na principu substantivních oborových konceptů umožňuje u geověd organizovat výuku do logických a hierarchicky uspořádaných struktur založených na vnitřních charakteristikách a vnějších vazbách jevů oboru, ale i na obecných principech vyplývajících z podstaty přírodních jevů. Může tak být integrujícím faktorem ve výuce jak humánní, tak fyzické geografie. Oblasti kurikula (resp. paradigmatu), ve kterých dochází aktuálně k nejdynamičtějšímu vývoji, jsou označovány jako dynamická místa paradigmatu (resp. kurikula). Dynamickým vývojem je chápáno aktuální generování originálních vědeckých poznatků obohacujících (a měnících) paradigma daného oboru. Didaktická transformace těchto poznatků je stěžejní pro aktualizaci kurikula na všech stupních škol. |
Abstrakt v dalším jazyce: | Critical issues present particular parts of the school curricula, in which pupils fail more frequently. Such issues have been investigated in mathematics in the Czech Republic so far. The article provides some theoretical 18 GeoGrafie ideas and terminology for work in didactics of natural sciences and examples from geoscience. The spiral-type of curricula was defined as the most convenient for development of systematic teaching. A concept is used as the fundamental analytical unit for curricula analysis. The concept is understood as an important part of subjective reality (expressed by the pre-concept and idea respectively) as well as objective reality expressed by the objective features of the concept. Hierarchical organization of the curricula is used for didactic analysis, where the less significant concepts are related to concepts, which are fundamental for the discipline (the substantive concepts of the subject). Organizing concepts represents the relations, processes and connections between the substantive concepts and relate them to key concepts – the most general concepts extending beyond natural sciences. The model of substantive, organization and key concepts provides logical and hierarchical structures which can be used as an integral factor connecting teaching of human and physical geography. The scientific paradigm is dynamic. Identification of the most scientifically progressive topics (dynamic parts) is important due to their implementation into didactic analysis. Such dynamic topics should be systematically identified and incorporated into geographical curriculum. This curricula innovation is desirable on all educational levels but it is essential for universities study programs. |
Práva: | © Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická |
Vyskytuje se v kolekcích: | Články / Articles (CBG) Číslo 1 (2018) Číslo 1 (2018) |
Soubory připojené k záznamu:
Soubor | Popis | Velikost | Formát | |
---|---|---|---|---|
Arnika_2018_1-2_Mentlik-Slavik-Coufalova-web.pdf | Plný text | 1,01 MB | Adobe PDF | Zobrazit/otevřít |
Použijte tento identifikátor k citaci nebo jako odkaz na tento záznam:
http://hdl.handle.net/11025/33902
Všechny záznamy v DSpace jsou chráněny autorskými právy, všechna práva vyhrazena.