Filozofické nápovědy tvorby A. P. Čechova

Abstract

Práce s názvem Filozofické nápovědy tvorby A. P. Čechova (s podtitulem Uvedení do problematiky) se snaží najít a ozřejmit jednu určitou filozofickou linii, kterou tento významný spisovatel ve svém životě a tudíž i ve své tvorbě prosazoval a zastával. Pro dosažení cíle této studie, spadající do tématického okruhu ?Literární filozofické teorie a kritiky?, je použita metoda interpretace textů a obsahové analýzy. Hlavním zdrojem pro výše uvedené poznatky jsou sebrané spisy A. P. Čechova ve dvanáctí svazcích z roku 1963. Studie se skládá ze tří kapitol. První kapitola je převážně informativní, zabývá se životem a tvorbou A. P. Čechova v dobovém kontextu Ruska, přičemž se dělí na tří podkapitoly: Život, Dílo, Prostředí. Druhá kapitola s názvem Filozofický kontext poukazuje na stav filozofie v carském Rusku se zaměřením na osoby, média (časopisy, knihy atd.) a myšlení, které v té době v ruské filozofii převládalo. Zároveň zkoumáme vztah a reakce A. P. Čechova na určitá filozofická témata a myslitele. Poslední, třetí a v našem případě stěžejní kapitola - A. P. Čechov a filozofie - nastiňuje možné řešení úvodní otázky. Z exkurzu do dějin ruského filozofického myšlení vyplývá, že A. P. Čechova a jeho tvorbu ovlivnily tři základní filozofické směry, vycházející z antické filozofie - stoicismus, pozitivizmus a existencialismus. Závěr je celkovou analýzou a syntézou výsledků bádání a odpovědí na otázku, jaký filozofický názor spisovatel zastával a co se nám snažil prostřednictvím své tvorby sdělit. Autor předkládané práce došel k přítomnosti filozofických směrů nejen v díle A. P. Čechova, ale i v jeho životě, a to prvního pozitivizmu, prezentovaného A. Comtem, J. Millem, H. Spencerem, A. Smithem, stoicismu M. Aurelia, Epikteta a filozofie A. Schopenhauera, S. Kierkegaarda a F. Nietzscheho se zaměřením na existencionální složku jejich myšlení. Všechny tyto vlivy se v životě a tvorbě A. P. Čechova vzájemně ovlivňovaly a prolínaly, tudíž jeden dominantní směr nelze určit