Výslech jako důkazní prostředek v trestním řízení

Abstract

Tato diplomová práce pojednává o výslechu jako důkazním prostředku v trestním řízení. Výslech je jedním z nejdůležitějších a nejčastěji prováděných procesních úkonů. Každá osoba, která se výslechu účastní, by měla být seznámena se základními požadavky, kladenými na jeho správné provedení. Prostřednictvím výslechu jsou získávány informace, které napomáhají objasnění trestného činu a tím dosažení účelu trestního řízení. Z toho vyplývá, že je naprosto nezbytné dodržovat zákonné požadavky, vztahující se k jeho provedení. S tím úzce souvisí i dodržování práv a povinností jednak ze strany vyslýchajícího, jednak ze strany vyslýchané osoby. V opačném případě by mohlo, v důsledku nepoužitelnosti důkazního prostředku, dojít i ke zmaření účelu trestního řízení, což je nežádoucí. V této diplomové práci je na výslech je pohlíženo z pohledu trestního práva procesního, doplněného o pohled kriminalistiky a psychologie. V první kapitole je čtenáři poskytován základní ucelený pohled a obecné poznatky týkající se výslechu a výslechové praxe. Tento pohled je v kapitole druhé obohacen judikaturou, vztahující se k problematickým situacím, vznikajícím právě v souvislosti s jeho prováděním. V třetí kapitole diplomová práce obsahuje porovnání současné právní úpravy s právní úpravou, navrhovanou v souvislosti s rekodifikačními pracemi trestního řádu. V souvislosti se zhodnocením navrhované právní úpravy je poukázáno na možné dopady těchto změn, zejména v případě, že nedojde k jejich promítnutí i do jiných právních předpisů. Do diplomové práce je zařazena i kapitola zabývající se ne zcela jednoznačně či nedostatečně upravenými otázkami, které souvisí s institutem výslechu.