Bosna a Hercegovina po přijetí Daytonské mírové dohody

Abstract

Diplomová práce se zabývá politickým systémem Bosny a Hercegoviny po přijetí Daytonské mírové dohody. Hlavním cílem práce je aplikace konsociačního modelu demokracie na politický systém BaH. V práci vycházíme z předpokladu, že je Bosna a Hercegovina zemí, kde jsou uplatněny konsociační prvky, a to nejen v ústavním textu. Teoretická část práce je zaměřena na Lijphartovu teorii konsociační demokracie. Konsociační demokracii věnoval Lijphart své rané práce, nicméně posléze svou původní teorii modifikoval a dospěl v demokracii konsensuální. Demokracie konsensuální tvoří opak tzv. většinové demokracie. Ta je v práci, ke konsensuální demokracii, dichotomicky zmíněna. S demokracií konsensuální se z různých důvodů neztotožnilo mnoho vědců. V práci zmiňujeme také kritiku uvedených konceptů, např. G. Sartoriho, S. Halpern či M. Nováka. Zajímavé jsou názory těchto kritiků, přičemž se s některými názory o neaplikovatelnosti nebo nedokonalé aplikovatelnosti konsensuální demokracie plně v práci ztotožňujeme. Cílem první části je představit teorie A. Lijpharta, zejména porovnat obě dvě teorie a zjistit, jaké jsou mezi nimi vztahy.Ve druhé části práci se zaměřujeme na fungování politického systému Bosny a Hercegoviny po roce 1995. Daytonská dohoda, která oficiálně ukončila válečný konflikt v BaH, je mimo jiné podkladem ústavního pořádku BaH. Konkrétně annex 4 Daytonské mírové dohody se zabývá Ústavou BaH. Cílem v práci je sledování konsociačních prvků v politickém systému BaH na centrální úrovni. Pro analýzu celého politického systému jsme v práci zkoumali celostátní volby. je nutné zkoumat celostátní volby, které se v BaH pravidelně konají. Na jejich základě jsme také sledovali chování politických představitelů, abychom zjistili, zda využívají prostředky konsociační demokracie. (jako je např. ochota k dosahování konsensu a udržení politického systému, tvorba širokých koalic či zachování poměrného zastoupí aj.)