Název: "ŠPERKEM JE VŠE, CO ZA NĚJ POVAŽUJEME" / V. K. Novák
Další názvy: "JEWELRY IS EVERYTHING WE CONSIDER SUITED" / V. K. Novák
Autoři: Rýdlová, Nikol
Vedoucí práce/školitel: Vogel Petr, Doc. M.A.
Oponent: Vaníček Milesson Sára, MgA.
Datum vydání: 2022
Nakladatel: Západočeská univerzita v Plzni
Typ dokumentu: diplomová práce
URI: http://hdl.handle.net/11025/49429
Klíčová slova: šperky;náhrdelník;sklo;foukané sklo;pokovení;pískování;plachetnice
Klíčová slova v dalším jazyce: jewellery;necklace;glass;glass-blowing;ground glass;sailingboats
Abstrakt: Tématem mé diplomové práce je výrok od Vratislava Karla Nováka "Šperkem je vše, co za něj považujeme". Tohle téma, může být velice obsáhlé a každý jedinec si jej může vyložit po svém. Když jsme si téma vybírala, oslovilo mě jako první. Vzpomněla jsem si totiž na onen moment, který mě přivedl na šperkařskou dráhu. Bylo to tehdy, když jsem si v ateliéru portugalské šperkařky Olga Noronha uvědomila, že šperk vůbec nemusí být zhotovený klasickou šperkařskou cestou, ani nemusí mít klasickou podobu, jako jí běžně známe, ale že se může jednat o plnohodnotné výtvarné dílo zhotovené rozličnými technologiemi z nejrůznějších materiálů. Proto bych touto myšlenkou chtěla své studium na ateliéru Kovu a šperku i završit. Šperk je velmi důležitou součástí kulturní společnosti. Může mít mnoho významů, vyjadřuje například společenské postavení, slouží jako amulet, odráží naší osobnost, symbolizuje závazek, představuje nějakou vzpomínku apod. Jak jsem již psala výše, může být vyrobený z jakéhokoliv materiálu, v jakýchkoliv rozměrech. Měl by však splňovat jednu podmínku a tou je vazba na člověka. "Ačkoliv šperk existuje sám o sobě, ožívá a významově se uplatňuje teprve ve vazbě na člověka." Neznamená to však, že se vždy musí jednat pouze o předmět, který si lze vzít na sebe, ale může jít například i o hmatovou záležitost. Pro mě osobně je šperk odrazem nás samotných. Prezentujeme jím svou osobnost, dáváme najevo kdo jsme, nebo co si myslíme a častokrát se k němu váže mnoho našich citů a vzpomínek. Šperk splývá s naší osobností, ale přesto přitahuje pozornost diváků. Je uměleckým dílem, kde naše duše získává hmotnou podobu. Kolekce šperků nesoucí název "Když se duše setká s hmotou" vypráví o mě samotné. Ráda bych ještě zmínila, že má diplomová práce okrajově navazuje na práci bakalářskou, ve které jsem řešila přenesení svých citů a vzpomínek do hmotných objektů. Finální inspirace vyšla z mých niterních pocitů. V náhrdelnících je otisknutý kus mé duše tak, jak si jí jako autorka představuji. Volnou výchozí inspirací pro princip samotných náhrdelníků je moment, kdy se při jachtaření opírá vítr do plachet. Plachetnice je zde zastoupena jako alegorie života. Inspirovali mě i dva citáty. Arabské přísloví: "Vítr nevane podle přání plachetnice" a výrok od Aristotela: "Nemůžeme poručit větru, ale můžeme změnit nastavení plachet." Série obsahuje celkem osm náhrdelníků a jeden hmatový předmět, přičemž každý z nich vykresluje mou duši. Jedná se o velmi osobní šperk. Šperky jsou zhotoveny ze skla foukáním u kahanu. Sklo nejenže je mi materiálově nejbližší, ale také bylo pro můj záměr technologicky nejvhodnější. Díky této technologii pro mě bylo možné zachytit konkrétní okamžik a uzamknout jej do neměnného tvaru. Pro závěs u některých kusů bylo použito lanko, které má své opodstatnění taktéž v plachetnicích, kde se za pomoci lan a lanek manipuluje s plachtami.
Abstrakt v dalším jazyce: For the topic of my thesis I chose the statement of Vratislav Karel Novák "A jewel is everything we consider as such". This topic can be very comprehensive and each individual can interpret it in his/her own way. When I was choosing the topic, it appealed to me the most. I remembered the moment that brought me closer to jewellery. It was in the studio of the Portuguese jeweller Olga Noronha when I realized that a jewel does not have to be made in the classic way, nor does it have to have the classic look as we know it, but that it can be a full-fledged work of art made by various technologies from various materials. Therefore, I would like to use this idea to complete my studies at the Metal and Jewellery Studio. Jewellery is a very important part of cultural society. It can have many meanings. It expresses, for example, social status, serves as an amulet, reflects our personality, symbolizes commitment, represents a memory, etc. As I wrote above, it can be made of any material, in any dimensions. However, it should meet one condition and that is the connection to a man. "Although jewellery exists on its own, it comes to life and is only used meaningfully in relation to man " This does not mean, however, that it must always be an item that can be worn. For me personally, jewellery represents the reflection of ourselves. It represents our personality, we show who we are and what we think, we attach our feelings and memories to it. Jewellery blends with our personality, but still attracts the attention of viewers. And through this work of art our soul manifests itself in a material form. This jewellery collection called "When the Soul Meets Matter" speaks of myself. I would also like to mention that my thesis is a follow-up to my bachelor's thesis, in which I dealt with the transfer of my feelings and memories into material objects. The final inspiration came from my inner feelings. In the necklaces is imprinted a piece of my soul as I imagine it as an author. The fundamental inspiration for the principle of these necklaces is the moment when the wind blows into sails of a boat. The sailboat is represented here as an allegory of life. I was also inspired by two quotes. An Arabic proverb: "The wind does not blow according to the wishes of the sailboat" and the statement from Aristotle: "We cannot command the wind, but we can change the settings of the sails." The series consists of a total of eight necklaces and one tactile object, each of which depicts my soul. This is a very personal piece of jewellery. These jewels are made of glass being blown at the torch. Not only is glass my most preferred material, it is also technologically best suitable for my intentions. Thanks to this technology, it was possible for me to capture a specific moment and lock it into a permanent shape. To hold some of the glass pieces I used a metal rope, which also has its justification in sailboats, where sails are fastened and manipulated with the help of ropes and cables.
Práva: Plný text práce je přístupný bez omezení
Vyskytuje se v kolekcích:Diplomové práce / Theses (KVU)

Soubory připojené k záznamu:
Soubor Popis VelikostFormát 
Diplomova prace_Nikol Rydlova.pdfPlný text práce3,52 MBAdobe PDFZobrazit/otevřít
Rydlova.pdfPosudek oponenta práce1,48 MBAdobe PDFZobrazit/otevřít
Rydlova_0.pdfPosudek vedoucího práce352,29 kBAdobe PDFZobrazit/otevřít
Rydlova_1.pdfPrůběh obhajoby práce309,03 kBAdobe PDFZobrazit/otevřít


Použijte tento identifikátor k citaci nebo jako odkaz na tento záznam: http://hdl.handle.net/11025/49429

Všechny záznamy v DSpace jsou chráněny autorskými právy, všechna práva vyhrazena.